Rodinné konstelace a odpuštění

 Naše vztahy s druhými mohou být všelijaké. Ve svém okolí mám pár lidí, kteří dokonce úplně odmítají komunikaci s některým ze svých příbuzných, či známých. Na první pohled možná není vidět, jak je to negativně ovlivňuje. Nehledě na to, že nejen je, ale i jejich potomky, ale stejně tak i druhou stranu. Své známé a příbuzné nevymazali z paměti, ví o nich, jen je považují za nehodné toho, aby s nimi ztráceli čas a byť jen jediné slovo. Jsou trvale ve stavu ublížení, uraženosti, nadřazenosti, někdy až nenávisti, každopádně nelásky. Zároveň cítí, někdy více, někdy méně, záleží na tom, nakolik se dokázali uzavřít, že jejich duše volá po něčem úplně jiném. Duše vždy volá po lásce. Odmítají usmíření - ještě tak, kdyby přišla ta druhá strana, pak možná.. 

Je zajímavé, jak moc jsou naše vztahy s ostatními lidmi propleteny s našimi emocemi a vnímáním sebe sama. Když se někdo cítí uražený nebo zrazený, může to mít hluboké důsledky nejen na jejich vztah s konkrétní osobou, ale i na jejich celkový pocit štěstí a pohody. Pokud nám někdo ublížil, může se zdát snadné se uzavřít do svého světa a odmítnout usmíření, zejména pokud se cítíme nepochopeni. A často je to právě odpuštění a usmíření, co může uzdravit ty nejhlubší rány. A může jít o rány, které jsou staré dvacet, třicet, padesát let. Tak dlouho se jich můžeme držet. Ale nemusíme!

Samozřejmě, těžší je smíření se se situací, v níž šlo o těžké provinění, jako třeba smrt, znásilnění. Či opakující se události, např. manipulace, opakované urážení. Není to o tom, se s takovým člověkem začít pravidelně stýkat, to ne. Dotyčný může být také již po smrti. Spíše jde o to, že v sobě neživíme špatné vzpomínky a emoce, zlosti, neporozumění. Místo toho převezmeme svou sílu a od-pustíme, čili uvolníme pryč, opustíme tyto nepříjemné emoce. Sami pro sebe a pro svůj klid. Tím se také vymaníme z role oběti. Kdo by chtěl být rozzlobenou nebo smutnou obětí místo osvobozeným (rozuměj od negativních emocí) tvůrcem a hýbatelem. Neříkám, že odpuštění je pro každého, ale pokud jen trochu v sobě cítíte tu touhu po opuštění tohoto zlobení se na někoho, je to nadějné. Může vyhrát láska nebo zloba. Mohou existovat další skryté důvody a emoce, které brání těmto lidem přijmout usmíření. Možná strach z dalšího zranění nebo pocit, že by odpouštění bylo přiznáním slabosti. Je to boj mezi hrdostí a touhou po míru. Ale chcete mít velké ego nebo raději žít v míru? Vždy máte na výběr.

Odpuštění může úlevně pocítit i druhá strana - ten, komu odpouštíme. Ale samozřejmě, reakce může být různá v závislosti na konkrétní situaci a osobnosti jednotlivých lidí. Někdo může okamžitě přijmout odpuštění a lásku s vděčností a otevřeností. Jiní mohou mít více rezervovanou reakci. Mohou také mít strach, že pokud odpuštění přijmou, znamená to, že musí změnit své chování nebo postavení ve vztahu. A to nedokáže každý.

Možná by bylo užitečné, pokud by se obě strany mohly otevřeně a upřímně setkat, aby porozuměly pohnutkám a pocitům druhého. Ale to je někdy obtížné a vyžaduje to odvahu a ochotu k sebereflexi. Co tedy s tím?

Možností, kterou vám nabízím, je projít rodinnou konstelací. Naše emoce jsou silnými ukazateli a hýbateli, pokud s nimi umíme pracovat. Je tolik věcí, které nejsou vidět. Když do vztahu vložíme odpuštění a lásku, otevíráme dveře k uzdravení a transformaci. Na povrchu to může být neviditelné, ale na duševní úrovni se odehrávají hluboké změny. I když se to na povrchu nemusí zdát, vložení odpuštění a lásky do vztahu může mít hluboký a trvalý dopad na jeho kvalitu a stabilitu. Je to jako setkání dvou duší na úrovni, která je mnohem hlubší než slova nebo činy. Když totiž jedna strana vztahu projeví odpuštění a lásku, vyšlou tyto silné pozitivní emoce silný signál porozumění, respektu a péče. To může mít pozitivní vliv na druhou osobu na úrovni podvědomí. Cílem konstelace je úleva, že se vztah posouvá směrem k uzdravení a harmonii. Účastníci se mohou cítit ujištěni, že jsou přijati a milováni takoví, jací jsou. Také to může otevřít dveře ke komunikaci a porozumění. Když se jedna strana ukáže jako ochotná a schopná odpustit, druhá strana může být nakloněná k tomu, aby se otevřela a sdílela své pocity a pohledy. To může vést k hlubšímu porozumění a vzájemnému respektu. Nejprve na duchovní úrovni, poté se mohou tyto pozitivní emoce přenést i do reálného života.

Věřím, že téměř vždy lze najít cestu ke smíření, protože nic nemá vyšší hodnotu a odůvodnění než láska a porozumění ve vztazích s našimi blízkými.

Bert Hellinger:
Porozumět řádům lásky je moudrost. Láskyplně se jimi řídit je pokora.